|
|
Sémiotická analýza brandu Staropramen a jeho přičlenění k marketingovému archetypu
Pajerová, Hedvika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Cílem práce je podrobná analýza vizuální identity značky Staropramen na základě teorie využití archetypálních obrazů v marketingu. V teoretické části se zabývám archetypální teorií Jungových dvanácti archetypů, mezi které patří předobrazy toužící po nezávislosti: Neviňátko, Objevitel a Mudrc, archetypy toužící zanechat ve světě stopu: Hrdina, Psanec a Kouzelník, skupina toužící po sounáležitosti: Jeden z nás, Milenec a Klaun, skupina toužící dát světu řád: Pečovatel, Tvůrce a Vládce. Tato teorie je vztažena k využití poznatků z psychologie v marketingové praxi. Zvláštní důraz je kladen na rozdíly mezi jednotlivými archetypy dané touhy, ale také na teoretický základ vyprávění příběhů. V praktické části práce analyzuji vizuální identitu značky Staropramen, kterou rozebírám na jednotlivé prvky. Jejich význam dohledávám v pramenech z oblasti heraldiky, mytologie, botaniky, psychologie a etymologie. Na základě dohledaných asociací provádím komparativní analýzu s teoretickým základem popisujícím využití archetypů v marketingu, kdy popisuji body shody a body rozdílů. V závěru práce popisuji výsledky analýzy, které odhalily nejednotnou vizuální identitu značky Staropramen, a uvádím doporučení do budoucna, kterým je zdůraznění prvků archetypu Tvůrce ve vizuální identitě a navazujících komunikačních...
|
|
|
Sémiotická analýza brandu Staropramen a jeho přičlenění k marketingovému archetypu
Pajerová, Hedvika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Cílem práce je podrobná analýza vizuální identity značky Staropramen na základě teorie využití archetypálních obrazů v marketingu. V teoretické části se zabývám archetypální teorií Jungových dvanácti archetypů, mezi které patří předobrazy toužící po nezávislosti: Neviňátko, Objevitel a Mudrc, archetypy toužící zanechat ve světě stopu: Hrdina, Psanec a Kouzelník, skupina toužící po sounáležitosti: Jeden z nás, Milenec a Klaun, skupina toužící dát světu řád: Pečovatel, Tvůrce a Vládce. Tato teorie je vztažena k využití poznatků z psychologie v marketingové praxi. Zvláštní důraz je kladen na rozdíly mezi jednotlivými archetypy dané touhy, ale také na teoretický základ vyprávění příběhů. V praktické části práce analyzuji vizuální identitu značky Staropramen, kterou rozebírám na jednotlivé prvky. Jejich význam dohledávám v pramenech z oblasti heraldiky, mytologie, botaniky, psychologie a etymologie. Na základě dohledaných asociací provádím komparativní analýzu s teoretickým základem popisujícím využití archetypů v marketingu, kdy popisuji body shody a body rozdílů. V závěru práce popisuji výsledky analýzy, které odhalily nejednotnou vizuální identitu značky Staropramen, a uvádím doporučení do budoucna, kterým je zdůraznění prvků archetypu Tvůrce ve vizuální identitě a navazujících komunikačních...
|
|
|
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek
Šrejber, Adam ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Roháček, Jiří (oponent)
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek Ústecko patří mezi oblasti, které byly po 2. světové válce postiženy ztrátou historické paměti, k čemuž nemalou měrou přispěla i likvidace značné části kulturního dědictví. Přirozeným a tradičním centrem regionu bylo v době raného novověku královské město Ústí nad Labem, které v mnoha ohledech ovlivňovalo vývoj v celé oblasti. Absence rozsáhlejšího šlechtického dominia s výrazným správním centrem dávala prostor menším šlechtickým statkům a výstavbě skromnějších sakrálních objektů. Kostely a jejich mobiliář jsou často jedinými pozůstatky kdysi okázalé šlechtické reprezentace v regionu. Disertační práce zaměřuje pozornost na dokumentaci a interpretaci heraldických a epigrafických památek, jejichž prostřednictvím se na Ústecku prezentovaly osoby z okruhu pěti šlechtických rodů. Nositelé znakových a nápisových prvků byli zařazeni do širšího, zvláště uměleckohistorického kontextu památkového fondu severozápadních Čech. Práce rozšiřuje znalosti o užívání erbů a nápisů v sedmi sakrálních objektech, které vznikly z podnětu původem cizí šlechty vyznávající především luteránskou konfesi. Práce obsahuje katalog, který byl vytvořen na základě terénního výzkumu, respektuje novodobé metodiky dokumentace nápisového písma a obsahuje...
|
host ::
RSS.